Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací V pořádku

Za lepší planetu i proti stigmatům. Jak teenageři mění svět

15.05.2020 Čtení pro radost

Je jim teprve -náct, ale ovlivňují miliony lidí. A neberou to na lehkou váhu. Seznamte se s teenagery, kterým není jedno, jak bude vypadat budoucnost lidstva, a kteří doslova mění svět. Ať už postují na sociální sítě, nebo třeba mluví před OSN.

 
Greta Thunberg
 
Momentálně asi nejznámější aktivistka za ochranu životního prostředí má na Instagramu víc než deset milionů sledujících, časopis Time ji loni vyhlásil osobností roku, doma ve Švédsku zase byla vyhlášena nejvýznamnější ženou roku, nominovali ji na Nobelovu cenu za mír a u Penguin Books vyšla sbírka jejích projevů. Hnutí Fridays for Future – školní stávky za klima –, které odstartovala, má po celém světě miliony příznivců. Mezi studenty i dospělými, vědci i politiky (včetně kanadského premiéra Justina Trudeaua). A ano, narodila se v roce 2003.
 
Dcera operní pěvkyně Maleny Ernman a herce Svanteho Thunberga o klimatických změnách poprvé slyšela, když jí bylo osm, a už tehdy prý nedokázala pochopit, proč se tohle téma na globální úrovni dost neřeší. Jak se o problematice dozvídala víc a víc, začala trpět depresemi a přestala mluvit. Diagnostikovali jí Aspergerův syndrom, obsedantně kompulzivní poruchu a selektivní mutismus (úzkostnou poruchu, při které lidé v určitých situacích mluvit prostě nedokážou). Z nejhoršího se nakonec dostala tak, že zklamání ze stavu světa přetavila v boj za lepší budoucnost pro sebe i své vrstevníky. S pátečními stávkami za ochranu planety začala v srpnu 2018, od té doby ji následovali školou povinní ve více než sto padesáti zemích světa včetně Česka.
 
 
Greta i její rodina se snaží jít příkladem – aby snížili svou uhlíkovou stopu, stali se vegany a přestali létat. Dnes sedmnáctiletá aktivistka vystupuje na řadě velkých konferencí, na které cestuje výhradně po zemi a nově po moři: loni vzbudily velkou pozornost její dvě zaoceánské plavby na jachtě a katamaránu. Protože otevřeně a velmi vášnivě kritizuje politiky i velké korporace, má Greta samozřejmě spoustu mocných nepřátel. Prezidenta Trumpa nevyjímaje. Kontroverzi vzbuzuje i mezi veřejností, kritici ji označují za „politickou loutku“ a psychicky nemocnou oběť manipulace. Greta to ale vidí jinak. Vzdát se prý nehodlá, a jak řekla ve své loňské řeči na konferenci OSN, bude i nadále bojovat pomocí podložených vědeckých informací. „O rapidně klesajícím uhlíkovém rozpočtu mluvím pořád dokola už asi rok. Ale všichni to ignorují, takže to budu opakovat dál,“ dodala.
 
Billie Eilish
 
V osmnácti má na kontě pět cen Grammy, tři MTV Video Music Awards, jedno ocenění z Brit Awards… A takhle bychom mohli pokračovat dlouho. Mohli bychom taky zmínit, že písničky z jejího debutového alba When We Fall Asleep, Where Do We Go? se od loňska drží na nejvyšších příčkách hudebních žebříčků. Že stejným hitem je i letošní singl k bondovce No Time To Die. Nebo že má na Instagramu přes šedesát milionů sledujících. Ale jestli máte doma teenagera (nebo teenager jste), tohle všechno už víte.
 
 
Američanka Billie Eilish se narodila v L.A., ale jak řekla Guardianu, není žádná bohatá holka z Beverly Hills: „Neměli jsme vůbec žádné peníze. Měla jsem jedno tričko a jeden pár bot.“ Rodiče, kteří se sami snažili prosadit u filmu, zato Billie i jejímu bratrovi Finneasi O’Connellovi dopřáli spoustu svobody k tvoření. Vyplatilo se to – první písničku Ocean Eyes, kterou pro ni Finneas napsal, Billie zveřejnila už v roce 2015. Její sláva pak už jen strmě stoupala a dnes patří mezi nejúspěšnější umělce na světě. A jak že mění svět? Třeba tím, že otevřeně mluví o svých depresích a Tourettově syndromu. Doufá, že tak odstraní stigmata, která je obklopují, a pomůže dalším psychicky nemocným dětem i náctiletým, aby se necítili sami a třeba i vyhledali odbornou pomoc. Vzhledem k obrovskému dosahu toho, co hvězda jejího kalibru říká v médiích i na sociálních sítích, to nejspíš opravdu funguje.
 
Xiuhtezcatl Martinez
 
O něm jste možná ještě neslyšeli, ale ve Spojených státech patří mezi přední bojovníky za ochranu životního prostředí. Kromě toho má rozjetou hiphopovou kariéru, dostal cenu za dobrovolnictví od Baracka Obamy a už má za sebou tři projevy před OSN. V devatenácti slušné skóre, ne? Mimochodem řeč, kterou pronesl před zástupci Spojených národů v roce 2015 (ve třech jazycích!), byla ve velmi podobném duchu, jako bývají ty Gretiny. Věta „V sázce je teď samotná existence mojí generace“ se stala legendární.
 
 
Xiuhtezcatlův otec Siri Martinez je aztéckého původu a své děti vychovával podle indiánských tradic – učil je o spojení člověka s přírodou i o tom, jak na sebe jednotlivé aspekty života na planetě nutně navazují. Matka Tamara Roske v roce 1992 zakládala Earth Guardians, dnes celosvětovou organizaci, která usiluje o lepší ochranu přírody. Xiuhtezcatl díky tomu první projev přednášel už jako šestiletý, tehdy ke svým vrstevníkům. Dnes vede mládežnickou sekci Earth Guardians, je jejich ambasadorem a veřejné řečnění o enviromentálních tématech je u něj na denním pořádku. Spolu se skupinkou dalších dvaceti mladých lidí se navíc soudí s americkou vládou a administrativou Donalda Trumpa o to, že změny klimatu dostatečně neřeší a ohrožují tím jak přírodu, tak své obyvatele.
 
Malála Júsufzaj
 
Technicky už není teenager, je jí třiadvacet, ale když si šla pro Nobelovu cenu za mír, bylo jí teprve sedmnáct. Stala se tak její nejmladší držitelkou. Ale od začátku: Malála se narodila v pákistánském městě Mingora, kde její rodina vlastnila několik škol. Sama přitom do školy chodit nemohla – Tálibán to dívkám zakazoval. Už jako dítě prosazovala právo žen na vzdělání, psala o něm anonymní blog, ale poté, co si jí začala všímat světová média od BBC po New York Times, se dostala do hledáčku islámských extremistů. Vyhrožovali jí smrtí, a když jí bylo patnáct let, jeden stoupenec Tálibánu ji střelil do hlavy a do krku.
 
 
Malála měla obrovské štěstí – útok přežila. Její rodina se přestěhovala do Velké Británie a aktivistka boj nevzdala, naopak. Mimo jiné založila neziskovku Malala Fund, objevila se na obálce časopisu Time, natočili o ní dokumentární film, mluvila na půdě OSN a v roce 2014 získala zmiňovanou nobelovku. „Tahle cena není jenom pro mě. Je pro všechny zapomenuté děti, které touží po vzdělání. Pro všechny vyděšené děti, které touží po míru. Pro všechny děti, které touží po změně, ale nikdo je neslyší. Nejde teď o to, abychom je litovali. Jsem tu proto, abych se postavila za jejich práva a aby slyšet byly,“ řekla ve slavné řeči, když cenu přebírala.
 
Text: Marie Barvínková Foto: Getty Images a Wikipedia
 
 

Najdete nás na Facebooku

CO SE DĚJE V ALBI