ALBI Blog
všechny příspěvkyMůže výchova ovlivnit vrozený temperament či inteligenci?
01.08.2018 Čtení pro radost
Geny, nebo výchova? To je otázka, kterou si kladou odborníci od nepaměti. Názory na to, co je vrozené a s čím nehneme, a co naopak už od dětství formovat můžeme, se různí. Co doba, to názor, co část světa, to jiný pohled na věc.
Charles Darwin věřil ve všemocnou sílu dědičnosti, o dvě století starší John Lock zase sázel na teorii psýché jako nepopsaného listu. Ve 20. století souboj vyhrává vliv prostředí. Podle zastánců behaviorismu je lidská mysl zcela poddajná a z dítěte prý můžeme výchovou vytvořit prakticky jakýkoliv typ dospělého. Psycholog Steven Pinker věřil, že osobnost ovlivňují z 50 % geny, z 10 % výchova a zbytek mají na svědomí okolnosti a náhoda.
10 mocných procent
Těch 10 % může hrát velkou roli. Profesorka Chan z univerzity v Hongkongu otestovala inteligenci u skupiny stejně starých dětí. Děti poté rozdělila do dvou skupin, z nichž jedna pravidelně chodila do hudebního kroužku a druhá ne. Po nějakém čase provedla IQ testy znovu. Děti, které hudební kroužek navštěvovaly, prokázaly zvýšení inteligence o několik bodů. Ty, které „seděly doma“, si nevedly o nic lépe než v prvním testování. Děti se vyplatí rozvíjet i proto, že jedna dovednost jim usnadní osvojení příbuzného umění. Malému houslistovi tak patrně hra na kytaru půjde snadněji. Když se naučí jeden cizí jazyk, další už mu jdou snáze.
Nic se nemá přehánět!
Někteří rodiče to s množstvím kroužků přehánějí, případně neberou ohled na přání dítěte. Chtějí mít doma zázračného tenistu, ale z kurtu se jim vrací frustrovaný a odřený kluk, který už zase nevyhrál. A přitom už dva roky marně touží chodit do dramaťáku a vyhrál recitační soutěž. Jenže mámě s tátou kroužek herectví nepřipadá dost nóbl. Když budete dítě podporovat v tom, v čem má přirozený talent, zazáří víc.
Klíště je horší než terorista
Takové klíště pro mnohé rodiče představuje podobné nebezpečí jako terorista s pásem výbušnin kolem těla. Takže dětem zatrhnou brouzdat se v trávě a vůbec lítat po venku. Přírodu vnímají jako nepřítele, plného infikovaných komárů, agresivních vos. Proto se dnes spousta dětí raději drží doma. Naučily se bát chodit ven. Přitom zvídavost je důležitá vlastnost, protože má evoluční smysl. Je dobré dítě podporovat v tom, aby rádo objevovalo svět. Až ztratíme touhu poznávat nové věci, zanikneme. Bez přetrvávajícího zaujetí se nemůže rozvinout žádná lidská schopnost.
Inteligence a kuráž jdou ruku v ruce
V tom, jak jsme v životě úspěšní, hraje mimo jiné roli síla charakteru, kuráž, odhodlání překonávat překážky. Je dokázáno, že lidé s vyšší inteligencí bývají kurážnější než méně chytří či vzdělaní vrstevníci. Kdo jedná kurážně, bývá v životě spokojenější, míň se obává toho, co přijde, má vysokou osobní integritu. Je šťastnější a situace, které by jiného uvedly do deprese, jsou pro něj výzvou, kterou umí obrátit ve svůj prospěch.
Temperament jako způsob chování
Teorie temperamentu podle míry zastoupení tělesných šťáv, se kterou přišel už Hippokrates, dělí lidi na čtyři typy. Sangviniky, choleriky, melancholiky a flegmatiky. Žádný člověk ale není jen a pouze jeden typ, v každém z nás jsou zastoupeny všechny. Lišíme se v jejich poměru. Výchova může některé projevy zvýraznit nebo utlumit. Z plachého dítěte, které má málo kamarádů, lva salonů nejspíš neuděláme, správným vedením a podporou ho ale můžeme naučit být společenštější. Když malý cholerik zjistí, že jeho časté agresivní výpady vůči spolužákům vedou k tomu, že si s ním nechce nikdo hrát, může se taky trochu změnit. Zkrátka a dobře: se vším se dá pracovat. Geny jsou základ osobnosti a prostředí ji dotváří.
Text: Alice Kavková, foto: Thinkstock
 |
Tip pro dětiZávod barev rozvíjí paměť a koncentraci i u dětí s největším temperamentem široko daleko. |
