ALBI Blog
všechny příspěvkySport po porodu není žádné tabu. Stačí jen poslouchat své tělo
13.02.2019 Čtení pro radost
„Důležité je být akční, když se na to člověk cítí. Nemá smysl něco hrotit za každou cenu”, radí Dominika Dupalová (30), aktivní sportovkyně a čerstvá maminka. Bez pohybu si nedokáže představita sportovních aktivit se tedy nevzdává ani teď. Jen k nim přibyl jeden sparring partner na celý život. Sedmiměsíční syn Matyáš.
Během těhotenství i krátce po porodu se nevyplácí být na sebe příliš tvrdé. Neexistuje žádný striktní návod na to, kdy začít cvičit. Je však nadmíru jasné, že sport pomáhá, fyzicky i psychicky. A nemusíte být zrovna olympijský závodník. Fyzickou aktivitou může být i obyčejná procházka, tělo vám jednoduše řekne, co je, a co není vhodné. Své o tom ví i Dominika, která sportuje aktivně už od dětství. „Rodiče nebyli žádní vrcholoví sportovci, ale naučili mě všechno od lyžování po tenis. Doteď mě to baví střídat. Možná proto jsem nikdy v žádném sportu nedosáhla nejvyšších ocenění – protože jsem se nikdy nevěnovala jen jedné aktivitě. Zase je ale příjemné vědět, že když mě někdo porazí na boulderu, na oplátku ho můžu zkusit porazit v deseti dalších sportech,“ směje se.
Důležité je se nepřepínat
První sport, kterému se věnovala závodně, byla sportovní gymnastika, díky níž získala koordinaci, sílu i pružnost. Tyto vlastnosti jí dodnes pomáhají v každém dalším sportu. V šestnácti nahradilo gymnastiku lezení. To ji chytlo natolik, že se o několik let později stala akademickou mistryní republiky v boulderu a členkou národní reprezentace. „Lezení je fyzicky i psychicky velmi náročné. Samotný pohyb je ale velmi komplexní – posilujete jím totiž celé tělo“, říká Dominika, která si stejně jako spousta aktivních sportovkyň nepřipouštěla, že by v těhotenství nemohla sportovat. „Člověk by měl především naslouchat svému tělu. Rozhodně neplatí, že když pravidelně sportujete, můžete v klidu pokračovat i v těhotenství. Já jsem musela s některými sporty na čas úplně přestat. I když mě to mrzelo, říkala jsem si, kdy jindy si dát pauzu, než právě teď.“ S běháním tak přestala už ke konci čtvrtého měsíce, stejně tak s lezením a jízdou na kole. Nahradila je jízda na bruslích a běžky, sporty, které mohla provozovat až do sedmého měsíce těhotenství. „Vyhovoval mi ten pomalý houpavý pohyb, který dělal mně i miminku dobře,“ vysvětluje Dominika.
Odpočinek po porodu
Naslouchat svému tělu je klíčové i během šestinedělí, času rekonvalescence a odpočinku po porodu. Zároveň se během těch pár týdnů ustálí režim, který s miminkem máte. Neznamená to ale, že celou dobu musíte vysedávat doma. „Dva týdny po porodu jsem se sbalila a odjela na chalupu. Měla jsem poměrně komplikovaný porod, takže když už to konečně šlo, užívala jsem si aspoň procházky.“ Pokud však cítíte, že vám udělá dobře i jemná sportovní aktivita, směle do toho. Nenechte se odradit tím, že první pokus možná nebude úplně příjemný a leccos vás bude bolet. „Pár týdnů po porodu jsem začala opět jezdit na bruslích, bylo mi to příjemnější než chůze, po dvou měsících jsem k tomu přidala i běh a o něco později i horolezeckou stěnu. Ze začátku to bylo hrozné, ale po několika málo trénincích jsem byla zpátky. Myslím, že v tom hrají roli i hormony, které člověka neuvěřitelně nakopnou energií.“
Vytvořte partu sportujících mamin
Najděte si konkrétní sport, který vyhovuje vašemu momentálnímu stavu, netrapte se zbytečně něčím, co vás ukrutně nebaví. Dávejte si navíc takové cíle, které můžete splnit a snažte se do toho zapojit své novorozené ratolesti. Spojte se s kamarádkami, které jsou také maminky a vymyslete nějakou společnou aktivitu. Se svými parťačkami Domča vyráží několikrát týdně na boulderovou stěnu. „Mám opravdu štěstí, že kamarádky v mém okolí rády sportují a navíc mají také malé děti, takže máme takovou komunitu sportujících matek. Je nás deset a děti vždycky bereme s sebou. Výhodou je, že dopoledne je na horolezeckých stěnách málo lidí, takže v klidu a s přehledem zvládneme jak lezení, tak i starost o miminka.” Dominika je sice nadšená sportovkyně, to ale neznamená, že by se čas od času nemusela k fyzické aktivitě přemlouvat. Obzvlášť po probdělé noci. „Je pravda, že když synovi rostou zoubky, nespí a mě čeká hned ráno lezení, strašně se mi nikam nechce! Ono těch důvodů, proč nejít, je vždycky spousta, a proto je potřeba na sebe uplést nějaký donucovací bič. Třeba partu lidí, se kterými budete sportovat pravidelně.“
Kočárek jako sportovní náčiní
S malým dítětem můžete zvládat třeba i běh, bruslení nebo běžky. Ke dvěma prvním aktivitám nepotřebujete ani speciální kočárek. Pokud jste se doteď bruslím vyhýbaly, věřte, že s kočárkem je to mnohem jednodušší, protože se o něj můžete opřít. A není se třeba bát ani aktivního odpočinku na horách. „Na zimu jsme si pořídili outdoorový kočárek, takže na běžky vyrážíme v plném počtu. Synovi se hrozně líbí, je tam v kombinéze a ve spacáku, hezky si to tam zadýchá a vždycky krásně spí. Za letošek už má s námi naběháno přes 200 km.“
Dominika si už teď plánuje sportovní dovolenou ve Francii, kde se se svými přáteli chystají na skály. Její syn u toho samozřejmě nebude chybět. „Sportovat venku je skvělé, nadýcháte se čerstvého vzduchu, odreagujete se a nestojí to téměř nic,“ dodává.
A co vy, taky už se chystáte na aktivní dovolenou?
Autor: Viola Černodrinská Foto: archiv Dominiky Dupalové
