ALBI Blog
všechny příspěvkyNekojím, jsem špatná matka? Mateřství přece není jen o krmení
12.05.2019 Čtení pro radost
Předporodní kurzy, porody do vody, laktační liga a kroužky kojících žen, které se pravidelně scházejí jako malí skauti v klubovně. Osmdesátková éra sunaru a studeného odchovu v porodnicích, kdy nám naši tátové mohli tak maximálně zamávat přes skleněné dveře, je naštěstí dávno pryč. Podpora přirozeného porodu a kojení v posledních letech jenom kvete a je to moc dobře. Někdy se to ale zvrhne v glorifikaci a ten, komu to se zrozením nebo krmením caparta „nedopadlo“, jako rodič v očích společnosti selhal.
Nedávno mi psala kamarádka, že její tříměsíční syn vyrostl za měsíc o osm centimetrů. Poslala jsem tři udivené smajlíky a bezelstně připojila lakonickou otázku: „Čím ho, probůh, krmíš?“ Odpověď přišla až po chvíli a utnula do té doby veselý ráz konverzace. „No, Nutrilonem.“ Šest smajlíků se slzičkou. Jako by to byla nějaká hanba a ona byla máma druhé kategorie. Bylo mi to líto a zas jednou jsem pocítila, že na světě není žádná spravedlnost. Mám totiž stejně starou dcerku, která se přicucla na první dobrou, aniž bych se o to jakkoli přičinila. Jiná moje známá, které se ani přes nemalou snahu nepodařilo miminko přesvědčit, aby sálo, si od své tchyně vyslechla obvinění, že určitě nekojí proto, aby si nezkazila figuru. Jak milé, že?
To, co dělá mámu mámou…
… není kojení. Ani fyziologický porod. Je to otázka celkového přístupu k dítěti, pro které chce ta správná máma jako z učebnice vývojové psychologie jen to nejlepší. A věřte nebo ne, někdy může být takovou nejlepší cestou flaška umělého mléka. Možná novopečená maminka trpí bipolární poruchou a má oprávněnou obavu z laktační psychózy. Když je někdo klikař a narodí se mu malá přísavka, je to ideální. Ne každá maminka však tenhle „laktační čtyřlístek“ našla, i když si to třeba přála. Kojení je samozřejmě po všech stránkách výhodné, zdravé pro dítě i matku, zkrátka skvělá věc. Pro miminko představuje stravu na míru, pomáhá mu s budováním imunity a posiluje vzájemný vztah s mámou. Tohle všechno ale můžete značně ovlivnit i tehdy, pokud dítě krmíte uměle. Třeba tím, že svoje nekojené batole nenecháte spucovat pytlík gumových medvídků na posezení, budete ho pravidelně luftovat v přírodě a denně se s ním několikrát pořádně pomuchláte.
Vaše tělo, vaše volba
Ale taky vaše dítě. Pokud žena nechce kojit z obav o svůj vzhled, je to sobecké. I na takové rozhodnutí má však právo a je třeba to respektovat. Takové případy jsou ale naštěstí ojedinělé. Někdy dojde na umělou výživu proto, že na rodičovské je tatínek a máma vydělává. Možná to žena pár týdnů zkoušela a prostě to nevyšlo. Nebo ji to bolelo tak moc, že krmení namísto prohloubení něžného pouta s dítětem zažehlo plamínek vzteku a beznaděje. V takovém případě jí rady o tom, že by měla zatnout zuby a obětovat se pro zdraví svého dítěte, moc nepomohou.
Dobrý den, kojíte?
Když jsme u těch rad, je neuvěřitelné, koho všeho zajímá, jak to máte s krmením svého potomka. Že se zeptá teta nebo kamarádka, je přirozené. Proč se ale najednou zajímá i pošťačka? Ať už nekojíte z jakéhokoli důvodu, pamatujte, že nemusíte nikomu nic vysvětlovat. Jestli se vám chce odpovědět, řekněte prosté NE. Hlavně se nepouštějte do vysvětlování, proč tomu tak je. Jednou máte v kapse občanku a nemusíte se nikomu zpovídat. Navíc se tak vyhnete hromadě nevyžádaných rad a zaručených tipů „jak se rozkojit“ nebo „jak přijít k rozumu“ v případě, že prostě kojit nechcete.
Bezproblémové kojení je vzácný dar od přírody pro vás i vaše dítě. Pamatujte ale, že na všechno, co lze příznivě ovlivnit výživou mateřským mlékem, můžete (a patrně budete) působit i jinak a později než první rok nebo dva s dítkem u prsa. A víte co? Stejně je nakonec láska víc než všechno „mlíko“ světa!
Text: Markéta Schinkmannová Foto: Thinkstockphoto
