Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací V pořádku

Krmelec není popelnice. Jak a čím přikrmovat divoká zvířata?

28.11.2018 Čtení pro radost

Možná se vám někdy stalo, že jste při zimní procházce narazili na prázdný krmelec a pak vám z toho bylo smutno. Cestou domů jste si potom malovali, jak se na druhý den do lesa vrátíte s igelitkou plnou dobrot. Je to ale vždycky potřeba? Co zvířátkům přinést, abyste takové srnce neprokázali spíš medvědí službu než dobrodiní?

 
 


Brzká, tuhá zima může zaskočit i zkušeného ježka a nějaký ten příkrm zvířatům pomůže. Mějte ale na paměti, že zvíře není na světě od toho, aby dojídalo naše zbytky, a přemýšlejte o tom, co mu nesete na zub.
 
Srny a srnci
 
S osvětou je to sice rok od roku lepší, stále se však objevují smutné případy srn a srnců pošlých na následky předávkování pečivem. Stačí totiž jeden neinformovaný krmič, a neštěstí je na světě. Mnozí z nás ještě mají v paměti sběr starého pečiva pro srnky. Tak proč najednou vadí? Problémem není pečivo samotné, ale jeho množství. Velké množství sacharidů činí pro trávicí soustavu přežvýkavců přílišnou zátěž, jejich žaludky na to zkrátka nejsou zvyklé. Sacharidy z pečiva v bachoru zvířete kvasí a vzniklé kyselé prostředí pak zabije bakterie, které zvíře potřebuje pro správnou funkci metabolismu. Lepší varianta je tak předat pečivo přímo myslivcům, kteří mají kontrolu nad jeho dávkováním. Aby Bambiho nebolelo bříško!
 
Daňci
 
Ačkoli mají daňci a daněly (daňčí samice, taky to dneska slyšíte poprvé?) rádi kaštany, ve velkém množství jsou pro ně toxické. Obsahují totiž saponinové látky, které negativně působí na trávení. Pokud je váš oblíbený les zároveň daňčím domovem, nepřežeňte to s dávkováním jejich oblíbené pochutiny. Daňci totiž, stejně jako psi a děti, moc nevědí, kdy přestat, a mohli by si tak snadno způsobit zdravotní potíže.
 
Ježci
 
I když dětské ilustrace tvrdí něco jiného, hmyzožraví ježci se k ovoci až tak nehrnou. Pokud nejde o avokádo, po tom se prý můžou utlouct! Jestli se s nimi nechcete o tuhle superpotravinu dělit, nejvíc je potěšíte kouskem masa (ne však vepřového) nebo vnitřnostmi. Vše samozřejmě musí být bez koření. Přilepšit mu můžete i kočičími konzervami a granulemi. Nicméně zdravý ježek se v tomto období ukládá k zimnímu spánku, takže pokud se vám nějaký potuluje po zahradě, pravděpodobně nemá dostatečné zásoby energie potřebné k hibernaci. V tom případě bez lidské pomoci zimu nejspíš nepřežije. Doporučujeme obrátit se na Český svaz ochránců přírody pro další informace. Pokud se ale rozhodnete si pohublého pichláče piplat doma, připravte se na jarní loučení. Ježek je chráněný a jeho chov v zajetí je zakázaný.
 
 
Veverky
 
Přikrmovat veverky by vás možná ani nenapadlo, všichni máme přece zažitý obraz na zimu se připravujícího se zvířátka s plnou spíží oříšků. Nicméně nějaký ten lískáč navíc nikoho neurazí! Pro veverky se prodávají speciální krmítka s průhledným víčkem (aby obsah nesezobli ptáci). Nebojte se, veverka si s víčkem poradí raz dva. Krmítko si můžete za dlouhých podzimních večerů vyrobit i sami, inspirace je třeba tady. Jen jej umístěte v dostatečné výšce, aby se k němu nedostali predátoři jako kuny nebo kočky. Kromě ořechů a semínek můžete veverkám přilepšit i kusem jablka nebo mrkve. To ale dělejte, jen pokud máte ke krmítku pravidelný přístup, jinak by mohly ořechy navlhnout a začít hnít.
 
 
Co určitě ne
 
Zbytky jídel. I když máte pocit, že o Vánocích přece každý potřebuje festovní porci bramborového salátu. Zkuste si i vy dát letos o naběračku méně, třeba pro tentokrát u pohádky neusnete. 
 
Plesnivé nebo plněné pečivo. A i s tím usušeným s mírou, jak už píšeme výše. Pro vodní ptáky je lepší to měkké, protože často v rámci rvačky o tvrdý rohlík není čas na namáčení ve vodě a mohou si nepříjemně poranit jícen.
 
Kravské mléko. Mléko jsme si zvykli dávat hlavně kočkám „na přilepšenou“. Svědčí ale nejvíc těm, kterým jediným je doopravdy určeno: telatům. Kočkám mlékem můžete vyloženě ublížit. Ostatně se správným strávením mléka mají potíže nejen ony, ale i mnozí z nás.
 
Zkuste se vždy řídit selským rozumem a sami sebe se zeptat, na co by samotná zvířata mohla venku narazit. Myslete i na předpověď počasí. Ovoce a zelenina při oblevě začnou snadno hnít a stávají se pro zvířata nebezpečnými. A vždy platí: pokud si nejste čímkoliv stoprocentně jistí, poraďte se s myslivcem nebo nejbližší záchrannou stanicí. 
 
Text: Simona Ondráková, foto: Thinkstockphotos
 

 

Najdete nás na Facebooku

CO SE DĚJE V ALBI