ALBI Blog
všechny příspěvkyKdy začít s výukou cizích jazyků?
07.08.2018 Čtení pro radost
Obecné přesvědčení, které se týká nejlepší chvíle pro začátek učení cizích jazyků, zní: Čím dřív, tím líp. Je to ale ve skutečnosti opravdu tak? A nemůže příliš brzké učení další řeči nejmenší děti spíš mást a zpomalit jejich vývoj?
Na začátek jedno uklidnění: Nebojte. Tvrzení, že by se děti měly nejprve naučit dobře mateřštinu a až pak začít s dalším jazykem, je mylné. Cizí jazyky neuškodí, ani když je dítě ještě v plenkách. Dokazují to potomci z bilingvních rodin, které se ve výsledku naučí přirozeně nejen jeden, ale rovnou dva jazyky. Podle některých průzkumů mají navíc bilingvní lidé často vyšší IQ. O tom, že by výuka cizího jazyka v raném věku dítěte byla na škodu, tak nemůže být řeč. Jenže: pokud dítě nevyrůstá v přirozeném dvojjazyčném prostředí, není učení v útlém věku (například ve školce, nebo dokonce ještě dříve) pro malé caparty příliš náročné?
Bezděčné učení
Klíčové je, aby výuka probíhala formou hry a postupovalo se přirozeně jako u prvního jazyka. Malé děti jsou extrémně zvídavé, chtějí se bavit, mají rády říkadla a písničky. Pokud se propojí takové formy výuky například s pohybovým cvičením, hraním pexesa a podobně, budou děti bavit a ani si nevšimnou, že se učí. Právě na takovém principu jsou založeny například jazykové kurzy pro nejmenší do tří let nebo třeba anglické školky pro předškoláky. Děti mají navíc velkou výhodu v tom, že jejich jazykové vyjadřování ještě není zatížené dlouhým používáním jednoho jazyka, a díky tomu se velmi dobře učí napodobovat výslovnost a intonaci nejen ve svém mateřském jazyce, ale i u dalších jazyků. Právě výslovnosti se týká časté varování rodičům, kteří druhý jazyk neovládají dokonale, ale rádi by na dítě sami mluvili například anglicky. Podle kritiků takového přístupu si pak i dítě „ukládá“ nepřesnou výslovnost a další chyby, které bude později velmi těžké odstranit. Na druhou stranu společným sledováním a opakováním anglických říkanek se nic nezkazí.
Kolik času máme?
Obavy ale nejsou potřeba ani ve chvíli, kde je dítě už školou povinné a dosud se s cizím jazykem nepotkalo. Pokud mají děti jednou mluvit plynule a na úrovni rodilého mluvčího dalším jazykem, stačí, když s ním začnou nejpozději v deseti letech. Vyplývá to z aktuální studie (do níž se zapojilo na 670 tisíc účastníků) profesora psychologie Joshuy Hartstona z Boston College a MIT. Zjistil, že právě do věku deseti let se učíme další jazyky nejrychleji a nejlépe. Dřívější studie přitom považovaly za klíčovou hranici pro dokonalé ovládnutí jazyků věk pět let, kdy se v mozku dokončují některé změny, jež údajně mohou za následující slabší schopnost ovládnout jazyky. Na rozdíl od předchozích výzkumů navíc Hartstone zjistil, že ani pak není nic ztraceno. Ještě dalších sedm až osm let jsou schopnosti naučit se cizí jazyk na velmi vysoké úrovni. „Naše zjištění, že schopnost naučit se jazyky přetrvává až do rané dospělosti, zcela mění celou tuto diskusi,“ cituje Hartstona americký magazín Newsweek.
S učením druhého (nebo i třetího?) jazyka tak není potřeba u dětí otálet a třeba čekat na to, až se bude potomek umět výborně vyjadřovat v mateřštině. Ale ani rodiče, kteří už mají větší děti a ještě se do dalších jazyků nepustili, nemusí mít výčitky. Čím dřív, tím lépe – ale času je dost.
Text: Monika Němcová, foto: Thinkstockphotos
 |
Náš tipZkuste začít výuku s knihou Hravá angličtina z edice Kouzelné učení. |
